Vzhľad, schopnosti a rozmnožovanie

Rys ostrovid je středně velká, v Evropě ovšem největší kočkovitá šelma. Průměrná hmotnost karpatského samce je 24 kg (19 – 37 kg), samice váží v průměru o něco méně - 20 kg (17 – 24 kg). Mohutné tlapy slouží v zimě jako sněžnice. Přední jsou větší než zadní, se zatažitelnými drápy. Rysí stopa je proto obvykle kulatá, mírně asymetrická a bez otisku drápů. Ocas má krátký, uťatý. Ve zbarvení je dosti proměnlivý, většinou však upoutá svým nápadně skvrnitým zbarvením. Ačkoliv se to nezdá, v členitém lese plném světlých a tmavých plošek je to výborné maskování. Prodloužené chlupy na bradě, tzv. licousy, jsou dobře patrné zejména v zimním období. Dlouhé štětičky na konci ušních boltců slouží zřejmě k lepšímu rozpoznávání směru přicházejícího zvuku.

Víte, že… rys je opravdu ostrovid? Za denního světla dokáže zpozorovat myš ze vzdálenosti 70 metrů , zajíce na 300 metrů a srnce na 500 m. Zrak má však vynikající i v noci: v létě za úplňku spatří např. zajíce na 125 m a srnce na 300 m. Rovněž sluch má výtečný.

Od února do března rysové opouštějí své obvyklé trasy a vydávají se hledat partnera. V tuto dobu můžeme zaznamenat významné hlasové projevy, daleko slyšitelné "uaaum". Po 10 týdnech březosti vrhá samice v houštině, na skále nebo pod vývratem stromu jedno až tři mláďata (nejčastěji však dvě), která zůstávají s matkou až do období další říje. Pohlavně samice dospívají ve dvou letech, samci o rok později. Rysové jsou schopni reprodukce relativně dlouho: do 14 – 17 let věku. Ve volné přírodě se dožívají 17-ti, v zajetí i 25-ti let.