Biotop a teritórium

Ačkoliv je rys typickým obyvatelem lesů, dokáže osidlovat i oblasti s poměrně nízkou lesnatostí, ať již se jedná o přírodní biotopy nebo člověkem odlesněnou kulturní krajinu. Většinu svého času rysové stráví jako samotáři, osidlující poměrně velké teritorium větší než 300 km². Ačkoliv spolu mimo dobu páření nepřichází do styku, samec na svém území často toleruje jednu nebo více samic.

Biotop - prostředí k životu

Rys je u nás typickým obyvatelem horských lesů, což souvisí s destrukcí jiných vhodných biotopů v nížinách již v 18. století. V Evropě osidluje všechny typy lesů od luhů až po severskou tajgu; podstatné je množství dostupné potravy. V rámci svého rozsáhlého areálu však obývá i oblasti mimo souvislé zalesnění. Ve střední Asii se žije nad horní hranicí lesa nebo v polopoušti, v severních oblastech v tundře. V Alpách rys preferuje lesy v nejvyšších polohách a oblasti nad horní hranicí lesa nejsou trvale osídleny. Vysoké, sněhem trvale pokryté horské hřbety a ledovce jsou zjevnými migračními bariérami. Nicméně pozorování ze švýcarských Alp potvrzují, že rysové, do tohoto území přemístění v 70. letech 20. století z lesnatých Karpat, se dokázali přizpůsobit i více otevřeným alpským biotopům.

Domovské okrsky rozmnožujících se samic ve švýcarských Alpách jsou pokryté lesem jen ze 25 – 30 %. Také telemetrické sledování v jižních Čechách ukázalo, že se rysové dokázali adaptovat na kulturní krajinu. Jestliže v Alpách se rys vydává do bezlesých biotopů lovit kamzíky, v Čechách je lákán především vysokými stavy srnčí zvěře.

V České republice jsou vhodné biotopy, kde se mohou rysové dočasně vyskytovat, téměř ve všech oblastech s lesnatostí přes 30 – 50 %. Pro stálé a rozmnožující se populace jsou však vhodnější horské oblasti s lesnatostí nad 50 %.

Víte, že… rys má nejraději skalnatý terén, který mu poskytuje dobrý rozhled a hustý podrost, kde se může rychle ukrýt? Do nižších poloh schází rysové zvláště v zimě, kdy se do nižších poloh stahuje i zvěř.

Teritorium - domovský okrsek

Rys žije samotářsky na velkém území, pouze samice vodí mládě zhruba rok a učí je lovit. Při páření další rok, probíhající nejčastěji v únoru, je mladý rys z teritoria (domovského okrsku) vyháněn. Obecně platí, že teritoria samců jsou větší než samic a samci snesou na svém území jednu až dvě samice, kdežto stejné pohlaví si svá území vůči sobě více vymezují a obzvláště u samic se teritoria překrývají jen nepatrně, pokud vůbec.

Víte, že… na Šumavě obývají rysové teritorium o průměrné velikosti 360 km² u samců a 309 km² u samic? Pro srovnání: rozloha Prahy je cca 500 km²…

Velikost teritoria, která v různých oblastech dosahuje 25 – 2000 km², závisí na jejich úživnosti a může se měnit i během roku (v době páření se zvětšuje, samice vychovávající koťata má naopak teritorium menší).